Hluboké člověčenství

REAKCE PANA KEMRA, KTERÝ MĚL BÝT JMENOVÁN V RÁMCI DIVADLA ZASLOUŽILÝM ČLENEM. BYLO TO V NORMALIZAČNÍ DOBĚ.
PODRÁŽDILO HO TO A TAK DOPISEM NA ÚSTŘEDNÍ VÝBOR ODPOVĚDĚL TAKTO:

„NAHÝ JSEM PŘIŠEL NA SVĚT A NAHÝ Z TOHOTO SVĚTA BYCH CHTĚL ODEJÍT. NENAVYKL JSEM BYZANTSKÝM ZPŮSOBŮM, ABYCH RUKU, KTERÁ BIJE, JEŠTĚ POLÍBIL. DĚKUJI. JOSEF KEMR.“


Pan Kemr. Nezapomenutelný herec, ale především člověk. Hluboce věřící, oddaný své práci, věrný svým divákům, podivín s velkým srdcem a citlivou duší.

Hrál v době, kdy nebylo lehké hrát. Jak si zachovat tvář. Pan Kemr se nikdy nenechal svést, nalákat, ovlivnit. Byl prostě svůj a byl velmi respektován.

Záleží na každém jednotlivci, jak se zorientuje v dané době, situaci a tak, aby nenapomáhal zlu.

JAK ŘÍKÁVAL TAKÉ PAN KEMR: „BŮH S NÁMI, KDO PROTI NÁM“.

Vážím si pana Kemra. Pro jeho herecký projev, ale především pro jeho lidství, opravdovost a čistotu duše, která se přímo zračila v jeho velkých očích. Na co myslel, tím opravdu byl a žil. Nic víc nic míň.