UMĚNÍ OMLUVY

UMĚNÍ OMLUVY A SCHOPNOST ODPUŠTĚNÍ JSOU PŘÍTOMNÉ POUZE TAM, KDE JE ZACHOVÁNA ÚCTA K SOBĚ SAMÉMU, K NAŠEMU JÁDRU, K DUŠI.  

SCHOPNOST SKLONIT SE, UZNAT VLASTNÍ CHYBY, CÍTIT SNAD S TĚMI, KTERÉ JSME MOHLI RANIT, TÍM VŠÍM SE K NÍ, NAŠÍ DUŠI, NAKLÁNÍME - A ONA I NÁM SAMÝM TIŠE ŠEPTÁ - ODPOUŠTÍM TI, ODPUSŤ MI, PROSÍM.