Kdysi dal jeden král svému dvornímu šaškovi bláznovskou hůl s pestrými stuhami a zvonečky. Měl si ji nechat tak dlouho, dokud nenajde většího blázna než je sám.
Za rok a den král umíral.
"Kam jdeš?" ptal se blázen.
"Daleko odtud."
"Kdy se vrátíš?"
"Už nikdy."
"Co si s sebou bereš?"
"Nic."
"Jak ses na tu cestu připravoval?"
"Nijak!"
Tu položil šašek svou bláznovskou hůl na královo smrtelné lože a řekl: "Odcházíš daleko a nestaráš se, co bude? Vezmi si hůl. Už jsem našel někoho, kdo je bláznivější než já za celý život."
